Je pivo dobré pro vaše srdce?

Všeobecně se má za prokázané, že umírněná konzumace alkoholických nápojů snižuje riziko srdečních chorob, na které umírá v západních zemích asi 40 % populace. Existují důkazy, že tyto účinky má alkohol sám (v množství asi 30 g/den).

Otázkou zůstává, v jaké míře se projevují rozdíly v konzumaci různých alkoholických nápojů, jakými jsou např. červené víno nebo pivo. Problematika studia tohoto jevu spočívá zejména v tom, že riziko kardiovaskulárních chorob ve značné míře ovlivňují též stravovací návyky a životní styl (nedostatek pohybu). Vzhledem k tomu, že pijáci piva mají většinou podobné stravovací návyky, rozdílné od konzumentů vína, je obtížné jednotlivé vlivy oddělit a posuzovat samostatně. Z tohoto důvodu byly provedeny více či méně rozsáhlé křížové studie, které měly tyto otázky lépe zodpovědět.

Výzkum potvrdil, že umírněné pití piva skutečně snižuje riziko srdečních chorob. Zásluhu na tom nemá jen alkohol, ale i jiné látky obsažené v pivu, mezi které patří zejména antioxidanty, vitamíny a dále některé nově identifikované látky z chmele, tzv. prenylflavanoidy. Jedním z jejich představitelů je 8-prenylnaringerin (8PN). Tato látka, nedávno objevená ve chmelu, se řadí mezi tzv. fytoestrogeny. Ty mohou napodobovat v lidském organismu účinek přirozených estrogenů. Bylo zjištěno, že dieta s vyšším obsahem estrogenů snižuje riziko jak srdečních chorob, tak rakoviny a dalších nemocí. Vzhledem k tomu, že hladina estrogenů ve stravě západní společnosti je nízká, každé zvýšení estrogenů ve stravě může mít blahodárný účinek.

Hladina 8PN v pivech se pohybuje v nedetekovatelném množství až asi do 240 mikromilitrů na litr. Záleží na výběru chmelové odrůdy a zejména na způsobu chmelení. Prenylflavanoidy jsou obsaženy jenom v některých chmelových produktech, jako v peletách a etanolovém extraktu, nejsou ale v CO2 extraktu. Proto piva chmelená neutrálním chmelem nebo peletami obsahují nejvíce 8PN.

Skutečný prospěch pro zdraví člověka při konzumaci této látky není ještě dostatečně prokázán, nehledě na to, že její hladiny v běžných pivech jsou nízké. Není rovněž zdokumentována absorbce této látky z gastrointestinálního traktu. Skutečný význam této látky pro zdraví člověka ukáže teprve budoucnost.

Zdroj:

ÚZEI

agronavigator.cz

Brauwelt Int., 19, 2001, č. 2, s. 136-140