Funkční anatomie - Kostra člověka

V této sérii článků bych vás rád seznámil se základy anatomie pohybového aparátu a především s jeho funkčními vlastnostmi. Uvidíte, že jakmile pochopíte, jak všechny pohyby, které při cvičení děláte, fungují,zvýší se efektivita vašich tréninků a klesne riziko zranění.
Díl 1. – Kostra (sceletum)
Kostra tvoří základní oporu našeho těla a umožňuje nám veškeré pohyby. Pro pochopení stavby celého těla a pro pochopení pohybů, které dokáže, je kostra nezbytným základem.
Kost
Kost je základní stavební jednotkou kostry, proto se nejdříve blíže podíváme na její stavbu. Z hlediska vnější stavby můžeme kosti rozdělit do tří skupin:
- Kosti dlouhé – jsou tvořeny jednou diafýzou (užší „tělo kosti“) a dvěma epifýzami (širší konce kosti). Například kost stehenní (femur).
- Kosti krátké – jsou nepravidelného tvaru. Například kost loďkovitá kost zápěstí (os scaphoideum).
- Kosti ploché – například temenní kost (os parietale).
Samotná kostní tkáň je tvořena organickou složkou (především kolagenní vlákna) a složkou anorganickou, která převažuje. Nesmíme však zapomínat, že i kostní tkáň je tvořena buňkami a tedy, že je živá a aktivně se mění. Nemění se tvar kosti, ale její vnitřní stavba, a to ve směru převažující zátěže. Z toho tedy vyplývá, že podle pohybů, které nejčastěji děláme, se kost mění a zvyká si na ně. Na rozdíl od svalů ji však nechceme „překvapit“, ale naopak ji chceme nechat se přizpůsobit, abychom se vyhnuli nepříjemným zraněním. Je to tedy jeden z mnoha důvodů, proč se po delších pauzách vracet ke cvičení postupně.
Kost unese velkou zátěž ve směru své dlouhé osy, kolmo na tuto osu je zátěž již o poznání menší, a pokud budeme kost kroutit, vydrží opravdu jen malé zatížení.
Kostru je možné rozdělit na kostru hlavy a trupu a na kostru končetin.
Kostra člověka

Kostra hlavy a trupu
Kostru hlavy tvoří lebka (cranium), která, co se týče anatomie pohybového aparátu, není příliš zajímavá. Kostru trupu tvoří páteř (columnavertebralis) a hrudník, thorax (tvořený žebry, costae, a hrudní kostí, sternem).
Páteř je z hlediska pohybu nejdůležitější složkou kostry, neboť se podílí na každém pohybu. Je tvořena 33 – 34 obratli a meziobratlovými destičkami, které jsou mezi nimi. Z toho je 7 obratlů krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových (které srůstají v kost křížovou) a 4–5 obratlů kostrčních (které srůstají v kost kostrční). Na naprosté většině obratlů můžeme rozlišit tělo obratle a obratlový oblouk, ze kterého vycházejí výběžky – dva příčné a jeden trnový. Na tyto výběžky se upínají svaly.Páteří se detailněji bude zabývat samostatný článek.
Hrudník je tvořen žebry, kterých máme 12 párů a jsou pohyblivě připojeny k hrudním obratlům a kosti hrudní, ke které je připojeno prvních 7 párů přímo (pravá žebra), další 3 jsou připojeny k sedmému žebru (nepravá žebra) a poslední dva páry jsou vpředu volné (volná žebra).
Kosti končetin
Ke kostře horní končetiny patří lopatka (scapula), kost klíční (clavicula), kost pažní (humerus), kost loketní (ulna), kost vřetenní (radius), 8 kůstek zápěstních (ossacarpi), 5 kostí záprstních (ossametacarpi) a kosti článků prstů (phalanges). Kromě zápěstních kůstek se jedná o dlouhé kosti. Lopatka i klíční kost by dle polohy patřily ke kostem hrudníku, avšak funkčně patří ke kostře horní končetiny. Kost pažní tvoří podklad paže (od ramene k loktu) a kost vřetení a loketní tvoří předloktí, přičemž kost loketní je na malíkové straně.
Kostru nohy tvoří kost pánevní (os coxae), kost stehenní (femur), kost holenní (tibia), kost lýtková (fibula), 7 kůstek zánártních (ossatarsi), 5 kůstek nártních (ossametatarsi) a kosti článků prstů (phalanges). Kost pánevní vzniká srůstem třech samostatných kostí (kost kyčelní, sedací a stydká) a spojením s kostí křížovou a druhostrannou kostí pánevní vzniká pánev (pelvis). Kost stehenní je podkladem stehna, a kost holení a kost lýtková tvoří bérec, přičemž kost holení je na vnitřní straně. Ke kostem nohy patří ještě čéška (patella), která zpředu kryje kolenní kloub.
Napsal Pavel Vaněk














