Rokuro - profil
Napsal: pon 17. čer 2013 15:04:12Dobrý den, vypíši zde moje tréninkové metodice, motivaci, výživu a cíle. A snad "nechtěně" poodhalím kde dělám chybu...protože cvičím již 3 roky a pořád výsledky nic moc.
Věk: 18 let (ročník 1995)
Výška: 180 cm
Váha: 86 kg
Tréninková metoda: V zásadě jde o to zvedat na základních cvicích vše co nejrychleji a nejplynuleji a na cvicích přidávat váhu tak, aby nebylo porušeno první pravidlo. Nepočítám série a prakticky ani nepočítám opakování. Na základních cvicích se pohybují mezi 1-5, na izolovanějších cvicích jdu klidně na 10-12. Nepočítám je ale v hlavě a nestanovuji si je předem, řídím se podle pocitu v aktuálně prováděné sérii. U základních cviků jdu málokdy pod 10 sérií, když je dobrý den, bývá jich i kolem 15. Izolované cviky se pohybují ve standardním rozmezí 2-5 sérií, hodně rád mám koncept „mechanical drop sets“ (mechanicky shazovaných sérií) tedy plynulé přechody na lehčí způsoby zvedání v rámci jedné série.
Přednost dávám základním cvikům s velkou činkou, ale cvičím jich hodně variací. Při častém tréninku je nutné vymýšlet takové varianty cviků, které jsou co nejméně náročné na páteř, vazy a centrální nervovou soustavu. Klasické soutěžní cviky (dřep a bench press) tedy dělám jen 1x týdně a mrtvý tah cvičím jenom dynamicky s lehčí váhou. (Aby to ale bylo pochopeno správně: variace bench pressu a dřepu dělám víceméně každý den!)
Motivace: Je pravdou, že v poslední době mi motivace hodně kolísá a projevuje se to tak, že třeba mám týdenní nechuť cvičit a tudíž vynechám třeba týden posilovnu a zřídka i dva týdny. Jestli se na mém těle něco radikálně nezmění tak nejspíš přestanu cvičit úplně, což by mne ovšem velice mrzelo, ale v konečným součtu věnuji posilovně už celkem 3 roky a zatím mi to přineslo více zdravotních "komplikací" než svalových (ve formě: píchání v loktech či zápěstí. Ptáte se co je jinak mojí motivací? No popravdě si motivaci rozděluji do dvou základních principů: 1) Rozšiřovat svoje vědomosti o cvicích, tréninkových metodách a stravování. 2) 3. Vždy trénovat s nadšením a elánem, nepřipouštět si možnost neúspěchu (pozn. V tuto dobu si možnost neúspěchu připouštím stále blíž k tělu.
Cíle: Rapidní zvětšení prsních a bicepsových svalů, které jsou tolik žádané u děvčat. Vím, že namítnete a co ostatní svaly? Ty cvičím také, ale těm to dvoum svalům dávám přednost. Chodím i o víkendech běhat intervalové tréninky na podporu zhubnutí a vyrýsovaní svalů i když to zmíněné vyrýsování se dělá hlavně v posilovně.
Výživa: Jsem zastáncem toho, že je důležité si rozdělit jídlo do 4-6 menších dávek. Ale v poslední době se řídím dle tohoto jídelníčku:
Věk: 18 let (ročník 1995)
Výška: 180 cm
Váha: 86 kg
Tréninková metoda: V zásadě jde o to zvedat na základních cvicích vše co nejrychleji a nejplynuleji a na cvicích přidávat váhu tak, aby nebylo porušeno první pravidlo. Nepočítám série a prakticky ani nepočítám opakování. Na základních cvicích se pohybují mezi 1-5, na izolovanějších cvicích jdu klidně na 10-12. Nepočítám je ale v hlavě a nestanovuji si je předem, řídím se podle pocitu v aktuálně prováděné sérii. U základních cviků jdu málokdy pod 10 sérií, když je dobrý den, bývá jich i kolem 15. Izolované cviky se pohybují ve standardním rozmezí 2-5 sérií, hodně rád mám koncept „mechanical drop sets“ (mechanicky shazovaných sérií) tedy plynulé přechody na lehčí způsoby zvedání v rámci jedné série.
Přednost dávám základním cvikům s velkou činkou, ale cvičím jich hodně variací. Při častém tréninku je nutné vymýšlet takové varianty cviků, které jsou co nejméně náročné na páteř, vazy a centrální nervovou soustavu. Klasické soutěžní cviky (dřep a bench press) tedy dělám jen 1x týdně a mrtvý tah cvičím jenom dynamicky s lehčí váhou. (Aby to ale bylo pochopeno správně: variace bench pressu a dřepu dělám víceméně každý den!)
Motivace: Je pravdou, že v poslední době mi motivace hodně kolísá a projevuje se to tak, že třeba mám týdenní nechuť cvičit a tudíž vynechám třeba týden posilovnu a zřídka i dva týdny. Jestli se na mém těle něco radikálně nezmění tak nejspíš přestanu cvičit úplně, což by mne ovšem velice mrzelo, ale v konečným součtu věnuji posilovně už celkem 3 roky a zatím mi to přineslo více zdravotních "komplikací" než svalových (ve formě: píchání v loktech či zápěstí. Ptáte se co je jinak mojí motivací? No popravdě si motivaci rozděluji do dvou základních principů: 1) Rozšiřovat svoje vědomosti o cvicích, tréninkových metodách a stravování. 2) 3. Vždy trénovat s nadšením a elánem, nepřipouštět si možnost neúspěchu (pozn. V tuto dobu si možnost neúspěchu připouštím stále blíž k tělu.
Cíle: Rapidní zvětšení prsních a bicepsových svalů, které jsou tolik žádané u děvčat. Vím, že namítnete a co ostatní svaly? Ty cvičím také, ale těm to dvoum svalům dávám přednost. Chodím i o víkendech běhat intervalové tréninky na podporu zhubnutí a vyrýsovaní svalů i když to zmíněné vyrýsování se dělá hlavně v posilovně.
Výživa: Jsem zastáncem toho, že je důležité si rozdělit jídlo do 4-6 menších dávek. Ale v poslední době se řídím dle tohoto jídelníčku:
