Psyllium – balastní látka proti chronické zácpě

Chronická zácpa, tzn. taková, která nesouvisí s určitým onemocněním nebo se syndromem dráždivého střeva, patří k rozšířeným civilizačním chorobám. V západních průmyslových zemích je m.j. dávána do souvislosti s nepatrným přísunem balastních látek. V dávných dobách obsahovala denní strava průměrně 96 % vlákniny, dnes se nedosahuje ani doporučovaných 30 g.

Složení vlákniny

Složkami rozpustné vlákniny bývají pektiny, rostlinné gumy a většina hemicelulóz vyskytujících se v ovoci, zelenině, ovesných vločkách a také ve slupkách psyllia (Plantago psyllium, Plantago indica a Plantago ovata). Rostlinná vláknina se rychle a téměř úplně (z 90 – 100 %) štěpí střevní flórou za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem (C2 – C5), které jsou zodpovědné za normální funkci střevní sliznice a ovlivňují spektrum střevní mikroflóry.

Zdroje vlákniny

Účinnými prostředky jsou pšeničné, kukuřičné a ovesné otruby, mléčný cukr, švestky, lněné semínko nebo syntetický disacharid laktulóza. V řadě zemí se již delší dobu terapeuticky využívá psyllium jako zdroj rozpustné koncentrované vlákniny. Vzhledem k extrémně vysoké vaznosti vody může tato látka mnohonásobně zvětšit svůj objem a vytvořit gel s neutrální chutí. Projímavý účinek psyllia spočívá ve značném zvýšení množství stolice (o ca 6 g na 1 g konzumovaného psyllia) a příznivém ovlivnění četnosti vyprazdňování a konzistence stolice (měkčí, hladší). Podle provedených studií se psyllium osvědčilo i kvůli neutrální chuti, snášenlivosti a praktičnosti použití.

Zdravotní výhody konzumace psyllia

Kromě normalizace trávicího procesu má psyllium pozitivní vliv i na přeměnu lipidů a cholesterolu. Další účinky psyllia se týkají hladin močoviny a kreatinu v séru, z čehož vyplývá určitý pozitivní vliv na buňky tlustého střeva. Psyllium může pomáhat i pacientům trpícím průjmem, protože vláknina váže nadbytečnou vodu ve střevě.

Vedlejší účinky

Jako vedlejší účinek bývá často popisována alergická reakce. Dochází k ní převážně v důsledku kontaktu s kůží nebo inhalací práškovité formy. Alergenní složky pocházejí především z endospermu a klíčků. Sensibilizace při orálním příjmu se vyskytuje zřídka a je možno ji ještě minimalizovat čištěním slupek semen, čímž se odstraní proteiny vázané na IgE.

Ani dlouhodobé podávání slupek semen psyllia v obvyklém množství však nemělo zásadní klinický význam na stav výživy.

Podle jedné novější studie však došlo proti očekávání u pacientů s adenokarcinomem střeva v důsledku příjmu psyllia k větší recidivě než u pacientů přijímajících placebo. Dává se to za vinu dlouhodobé pravidelné suplementaci, ale jsou nutné další výzkumy.

Příjem psyllia může působit proti glykemické odezvě jen tehdy, pokud je psyllium přijímáno společně s potravinou (např. s cereáliemi). Pokud je přijímáno samostatně mezi jídly, je jeho účinek menší. Laxativní účinek psyllia tedy závisí i na formě, v jaké je podáván. Nejvhodnější by proto byly potraviny obohacené psylliem.

Zdroj:

ÚZEI

agronavigator.cz

Ernährungs-Umschau, 48, 2001, č. 12, s. 482-487