Vláknina

Jako vláknina byla tradičně označována ta součást potravy, která se nerozkládá ani vařením ve zředěné kyselině, ani ve zředěném louhu. Tato definice ovšem nepostihuje skutečné procesy, probíhající v lidském trávícím ústrojí, a proto byla vytvořena definice nová, podle níž termín vláknina zahrnuje všechny látky rostlinného původu, které nejsou rozkládány enzymy lidského trávícího ústrojí.

Vícezrnné pekařské výrobky, grahamové pečivo, šrotové chleby, snacky z cereálních směsí i jemné pečivo vyrobené z těchto surovin se vyznačují jedinečnou vlastností – obsahem tolik potřebné a v našich zeměpisných šířkách deficitní vlákniny.

Její doporučovaná denní dávka je 30 g, ovšem výživoví odborníci tvrdí, že její průměrný příjem u české populace tvoří pouze třetinu, tedy 10 g denně.

Vláknina se podle rozpustnosti ve vodě rozděluje na vlákninu nerozpustnou neboli hrubou a vlákninu rozpustnou neboli jemnou (která je také nazývaná prebiotická). Souhrnnou charakteristikou vlákniny je její neštěpitelnost enzymy trávicí soustavy, náš organismus vlákninu neumí rozložit.

Nerozpustná vláknina má čistící schopnosti v trávicím ústrojí, především ve střevní části. Hrubá vláknina čistí střeva nejen mechanicky, ale také chemicky díky své schopnosti vázat na sebe velké množství vody a v ní rozpuštěných chemických toxických látek a cholesterol. Svým mechanickým působením očisťuje střeva od usazených nečistot a také urychluje vyprazdňování, pomáhá v prevenci střevních obtíží, včetně rakoviny tlustého střeva a konečníku (tzv. rakoviny kolorekta) a také zmírňuje problémy s hemeroidy.

Rozpustná vláknina (neštěpitelné oligo a polysacharidy) má tzv. prebiotický účinek, tzn. je růstovým faktorem pro žádoucí střevní mikroflóru nazývanou probiotika. Dále potlačuje růst nežádoucí mikroflóry, čímž snižuje i množství produktů jejich fermentačních pochodů.

Nejvíce vlákniny se získává z ovoce a zeleniny, dobrým zdrojem jsou i obiloviny (zejména celozrnná mouka), brambory a luštěniny. Velmi vysoký obsah vlákniny má lněné semínko nebo pšeničné klíčky.

Při konzumaci potravin s vysokým obsahem vlákniny je třeba dodržovat pitný režim, protože jedině tak může vláknina plnit svoji úlohu. Většinou se potraviny s větším obsahem vlákniny zařazují při redukčních dietách, protože při menším množství poskytují pocit plnosti v žaludku a nasycení. Vzhledem k tomu, že se tyto potraviny musí kousat a žvýkat delší dobu, konzumuji se obvykle pomaleji. Pokrmy s vyšším obsahem vlákniny bývají obecně sytivější.

Dobrá funkce střev je podmínkou nejen pro správné trávení, ale také pro zlepšení imunity. Význam vlákniny je stále podceňován, i přes intenzivnější propagaci v posledních letech. Její nedostatek může být poměrně nebezpečný, naopak pravidelným a dostatečným příjmem vlákniny je šance snížit riziko některých závažných onemocnění.

Obsah vlákniny v některých běžnějších potravinách uvádí následující tabulka:

Zdroj:

„Chléb a jeho vláknina“ Ing. E. Nováková. IREKS ENZYMA s.r.o.

Potravinářská Revue 7, 2010, č. 1. s. 30-31

ÚZEI

agronavigator.cz